Český jazyk a literatura

Zimní škola makedonského jazyka, literatury a kultury, již 5. v řadě, která se letos konala v online formátu od 27. ledna do 1. února, nabídla účastníkům nejen zlepšení jazykových dovedností, ale otevřela také cestu k hlubšímu porozumění makedonské kultuře a historii v kontextu balkánského regionu a posílila mezinárodní spolupráci mezi univerzitami.

Zimní škola, která byla financována ze strany UKIM (Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Skopji), nalákala studenty z 18 zemí: Austrálie, Albánie, Bulharsko, Itálie, Mongolsko, Čínská lidová republika, Polsko, Rumunsko, Ruská federace, USA, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, Maďarsko, Chorvatsko a Česká republika. Část programu byla věnována 80. výročí makedonské abecedy a makedonského pravopisu, jakož i uctění velikánů makedonské literatury a kultury, jako jsou Grigor Prličev а Konstantin Miladinov (k příležitosti 195. výročí narození obou), Ante Popovski (70. výročí první sbírky básní), Taško Georgijevski a Živko Čingo (90. výročí narození obou). Přednášky a diskuze na tato témata umožnily studentům i pedagogům hlubší porozumění specifikům makedonské kultury a literatury.

Zimní školu svým projevem uvedla prof. dr. Biljana Angelova, rektorka Univerzity sv. Cyrila a Metoděje, následovaná prof. dr. Kristinou Nikolovskou, ředitelkou zimní i letní školy. Oběma patří poděkování za poskytnutí možnosti se zúčastnit. V rámci slavnostního zahájení se na účastníky zimní školy prostřednictvím videovzkazu obrátila i prezidentka Republiky Severní Makedonie Gordana Siljanovska-Davkova, jež je oficiální patronkou školy. Ve svém proslovu zdůraznila klíčovou hodnotu makedonského jazyka jako základního kamene makedonské národní a kulturní identity, vyzdvihla jeho schopnost otevírat nové horizonty. (Pokračování textu…)

Ve dnech 18. až 22. listopadu 2024 hostila FPF v Opavě zahraniční studenty a příznivce českého jazyka, české literatury a kultury. Studenti a vyučující z polské Ratiboře (Akademia Nauk Stosowanych) a ze slovenské Banské Bystrice (Univerzita Mateja Bela) strávili v Opavě týden nabitý workshopy, kulturními akcemi a exkurzemi – to vše v rámci kombinovaného intenzivního programu Erasmus+ (Blended Intensive Programme). (Pokračování textu…)

V pondělí 18. listopadu 2024 na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty vystoupil oblíbený a oceňovaný básník, performer, hudebník a rovněž germanista Pavel Novotný. Ten početnému publiku představil průřez ze své dosavadní literární tvorby. A jak svými texty, tak i různorodými způsoby přednesu si hravě získal pozornost posluchačů i nadšené ohlasy. (Pokračování textu…)

V úterý 19. března se na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě po roce konalo pokračování tradiční Studentské vědecké konference Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Letošní ročník přilákal neobvykle vysoký počet vystupujících – v učebně M13 na Masarykově třídě zaznělo hned patnáct příspěvků, což bylo v porovnání třeba s loňským ročníkem takřka dvojnásobek. Mezi vystupujícími byli studenti a studentky různých zaměření i v různých fázích studia, od prvního ročníku bakalářských programů až po závěrečné ročníky z navazujícího magisterského studia. (Pokračování textu…)

V říjnu tohoto roku vyšla pod hlavičkou renomovaného polského nakladatelství ATUT nová kniha docenta Libora Martinka z Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Monografie, kterou finančně podpořila Vratislavská univerzita, se zabývá osobností a literárním dílem karvinského rodáka Gustawa Morcinka (1891–1963). „Jedná se pravděpodobně o jednu z nejpozoruhodnějších postav polské literatury Těšínského Slezska 20. století,“ říká o tomto prozaikovi, dramatikovi, publicistovi a v neposlední řadě také vězni nacistických koncentračních táborů Libor Martinek. (Pokračování textu…)

V září loňského roku se na Ústavu bohemistiky a knihovnictví konala mezinárodní konference „Underground a druhá kultura ve střední Evropě – Underground i druha kultura w Europie Środkowej“. Z příspěvků, které během ní přednesli odborníci z Česka, Polska i Slovenska, nyní vychází stejnojmenná kolektivní monografie. K vydání ji edičně připravil docent Libor Martinek a spolu s ním z pracovníků našeho ústavu přispěli také Pavla Bergmannová, Jakub Chrobák a Marek Timko. Naleznete v něm však také mnoho zajímavého od autorů z dalších akademických a univerzitních pracovišť v Praze, Ostravě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Poznani, Nitře či Bratislavě.

„Věříme, že kolektivní monografie nepochybně posílí interkulturní komunikaci a spolu s tím i česko-polsko-slovenské vztahy,“ říká editor Libor Martinek. Celý projekt ostatně vznikl díky úzké spolupráci Slezské univerzity v Opavě a Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, podpořilo jej též Česko-polské fórum při Ministerstvu zahraničí ČR.

Podrobnější informace k publikaci si můžete přečíst také zde: https://www.slu.cz/fpf/cz/aktuality/15/2275.

Studenti Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU a nejen oni se v pondělí 24. dubna zúčastnili mimořádného zážitkového semináře. Na půdě opavské fakulty se konala čtenářská dílna Kapuce od mikiny, kterou vytvořily lektorky a metodičky z organizace Celé Česko čte dětem. Program dílny je úzce propojený se stejnojmennou sbírkou povídek patnácti známých českých autorek a autorů, v níž se beletristickou cestou pojednává o aktuálních problémech dětí a mladistvých: o předsudcích, (kyber)šikaně, tlaku okolí a stresu, anorexii či třeba závislosti na sociálních sítích. Pod vedením lektorek Petry Hnikové Charmite a Terezy Juchelkové si tak účastníci semináře mohli na vlastní kůži zakusit třeba to, co prožívá hrdinka z textu Vratislava Maňáka No more drama, která utíká před svou rodinou, okolním světem – a v důsledku i před svým životem. (Pokračování textu…)

Osm statečných vystoupilo na Studentské vědecké konferenci, kterou tradičně pořádá Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU. Program letošního ročníku, konaného v úterý 14. března 2023 v učebně M10 na Masarykově třídě, opět nabídl zajímavé práce ze všech oborů vyučovaných na našem ústavu.

(Pokračování textu…)

Díky podpoře projektu „Rozvoj VaV kapacit Slezské univerzity v Opavě“ vznikla populárněvědná práce o slezských nářečích, především na Opavsku. Autoři Zbyněk Holub a Roman Sukač se specifiky slezských nářečí v kontextu historického vývoje regionu Opavska i vývoje českého jazyka; nechybí uvedení do základních pojmů dialektologie a metod dialektologického výzkumu a přiblížení dosavadního výzkumu slezských nářečí.

Knížka Slezská nářečí a jejich projevy na Opavsku a v přilehlých lokalitách v kontextu širšího Slezska je díky grantové podpoře neprodejná a je ji možné získat na ÚBK.

Po „covidovém“ pouze online ročníku 2021 pořádal Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v úterý 5. 4. 2022  tradiční Studentskou vědeckou konferenci opět prezenčně. V učebně M 10 na Masarykově třídě se představilo celkem osm prací ze všech oborů, které se na ÚBK vyučují. Řada příspěvků přinesla nové poznatky a zároveň se posluchárnou nesl i společný smích. Konference se zúčastnili studenti bakalářských i magisterských oborů.

Pokud jde o zacílení konference, převažovala témata literární. Jednak z národní literatury (Eva Levayová: Zobrazení chudoby ve Vlčí jámě J. Glazarové; Vojtěch Říha: Zhudebněná poezie Bohuslava Reynka; Tereza Opršalová: Ivův román jako román mladé deziluze). Jednak z oblasti světové literatury (Jáchym Andrýsek: Úvod do čtení Joyceova Odyssea, Veronika Jiříčková: Mýty a legendy v díle A. Sapkowského). Nechyběla ani práce věnující se srovnání různých uměleckých médií (Michaela Olšavská: Jáma a kyvadlo a Švankmajerova filmová intepretace), dále práce studentky kulturní dramaturgie vztahující se ke vztahu divadla a obrazové složky (Tereza Krejčová: Kamera, akce, Nighthawks aneb Pokus o interpretaci Hopperova obrazu). Z oboru knihovnictví dvojice autorek představila možnosti využití moderních technologií v heuristice a uchovávání archivních zdrojů (Klára Kováčová –  Ing. Ivana Kyselová, Ph.D.: Robot čte rukopisnou kuchařskou knihu z roku 1667? (Výzkum použití umělé inteligence při zpřístupnění archivního písemného dědictví)).

Učebna M 10 byla po celou dobu konání akce velmi slušně zaplněna a studenti i pedagogové tak mohli nerušeně a klidně rozmlouvat. Diskuze i samotné příspěvky přinesly celou řadu cenných postřehů. Ukázalo se, že právě pestrost nabízených oborů a možnost konfrontovat různé úhly pohledu na umění jsou živou a důležitou součástí činnosti Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Zároveň se tak znova otevřela otázka většího a hlubšího propojování studentů jednotlivých oborů, zkrátka se potvrdilo, že otázka mezioborovosti není na ÚBK frází, ale zažívanou a zakoušenou realitou.

Jakub Chrobák