Studentská konference ÚBK přilákala rekordní počet vystupujících
V úterý 19. března se na půdě Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě po roce konalo pokračování tradiční Studentské vědecké konference Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Letošní ročník přilákal neobvykle vysoký počet vystupujících – v učebně M13 na Masarykově třídě zaznělo hned patnáct příspěvků, což bylo v porovnání třeba s loňským ročníkem takřka dvojnásobek. Mezi vystupujícími byli studenti a studentky různých zaměření i v různých fázích studia, od prvního ročníku bakalářských programů až po závěrečné ročníky z navazujícího magisterského studia. (Pokračování textu…)
Libor Martinek vydal knihu o karvinském rodákovi Gustawu Morcinkovi
V říjnu tohoto roku vyšla pod hlavičkou renomovaného polského nakladatelství ATUT nová kniha docenta Libora Martinka z Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Monografie, kterou finančně podpořila Vratislavská univerzita, se zabývá osobností a literárním dílem karvinského rodáka Gustawa Morcinka (1891–1963). „Jedná se pravděpodobně o jednu z nejpozoruhodnějších postav polské literatury Těšínského Slezska 20. století,“ říká o tomto prozaikovi, dramatikovi, publicistovi a v neposlední řadě také vězni nacistických koncentračních táborů Libor Martinek. (Pokračování textu…)
Nová publikace o undergroundu
V září loňského roku se na Ústavu bohemistiky a knihovnictví konala mezinárodní konference „Underground a druhá kultura ve střední Evropě – Underground i druha kultura w Europie Środkowej“. Z příspěvků, které během ní přednesli odborníci z Česka, Polska i Slovenska, nyní vychází stejnojmenná kolektivní monografie. K vydání ji edičně připravil docent Libor Martinek a spolu s ním z pracovníků našeho ústavu přispěli také Pavla Bergmannová, Jakub Chrobák a Marek Timko. Naleznete v něm však také mnoho zajímavého od autorů z dalších akademických a univerzitních pracovišť v Praze, Ostravě, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Poznani, Nitře či Bratislavě.
„Věříme, že kolektivní monografie nepochybně posílí interkulturní komunikaci a spolu s tím i česko-polsko-slovenské vztahy,“ říká editor Libor Martinek. Celý projekt ostatně vznikl díky úzké spolupráci Slezské univerzity v Opavě a Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, podpořilo jej též Česko-polské fórum při Ministerstvu zahraničí ČR.
Podrobnější informace k publikaci si můžete přečíst také zde: https://www.slu.cz/fpf/cz/aktuality/15/2275.
Čtenářská dílna na ÚBK
Studenti Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SU a nejen oni se v pondělí 24. dubna zúčastnili mimořádného zážitkového semináře. Na půdě opavské fakulty se konala čtenářská dílna Kapuce od mikiny, kterou vytvořily lektorky a metodičky z organizace Celé Česko čte dětem. Program dílny je úzce propojený se stejnojmennou sbírkou povídek patnácti známých českých autorek a autorů, v níž se beletristickou cestou pojednává o aktuálních problémech dětí a mladistvých: o předsudcích, (kyber)šikaně, tlaku okolí a stresu, anorexii či třeba závislosti na sociálních sítích. Pod vedením lektorek Petry Hnikové Charmite a Terezy Juchelkové si tak účastníci semináře mohli na vlastní kůži zakusit třeba to, co prožívá hrdinka z textu Vratislava Maňáka No more drama, která utíká před svou rodinou, okolním světem – a v důsledku i před svým životem. (Pokračování textu…)
Popularizační publikace o slezských nářečích
Díky podpoře projektu „Rozvoj VaV kapacit Slezské univerzity v Opavě“ vznikla populárněvědná práce o slezských nářečích, především na Opavsku. Autoři Zbyněk Holub a Roman Sukač se specifiky slezských nářečí v kontextu historického vývoje regionu Opavska i vývoje českého jazyka; nechybí uvedení do základních pojmů dialektologie a metod dialektologického výzkumu a přiblížení dosavadního výzkumu slezských nářečí.
Knížka Slezská nářečí a jejich projevy na Opavsku a v přilehlých lokalitách v kontextu širšího Slezska je díky grantové podpoře neprodejná a je ji možné získat na ÚBK.
Studentská konference ’22
Po „covidovém“ pouze online ročníku 2021 pořádal Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v úterý 5. 4. 2022 tradiční Studentskou vědeckou konferenci opět prezenčně. V učebně M 10 na Masarykově třídě se představilo celkem osm prací ze všech oborů, které se na ÚBK vyučují. Řada příspěvků přinesla nové poznatky a zároveň se posluchárnou nesl i společný smích. Konference se zúčastnili studenti bakalářských i magisterských oborů.
Pokud jde o zacílení konference, převažovala témata literární. Jednak z národní literatury (Eva Levayová: Zobrazení chudoby ve Vlčí jámě J. Glazarové; Vojtěch Říha: Zhudebněná poezie Bohuslava Reynka; Tereza Opršalová: Ivův román jako román mladé deziluze). Jednak z oblasti světové literatury (Jáchym Andrýsek: Úvod do čtení Joyceova Odyssea, Veronika Jiříčková: Mýty a legendy v díle A. Sapkowského). Nechyběla ani práce věnující se srovnání různých uměleckých médií (Michaela Olšavská: Jáma a kyvadlo a Švankmajerova filmová intepretace), dále práce studentky kulturní dramaturgie vztahující se ke vztahu divadla a obrazové složky (Tereza Krejčová: Kamera, akce, Nighthawks aneb Pokus o interpretaci Hopperova obrazu). Z oboru knihovnictví dvojice autorek představila možnosti využití moderních technologií v heuristice a uchovávání archivních zdrojů (Klára Kováčová – Ing. Ivana Kyselová, Ph.D.: Robot čte rukopisnou kuchařskou knihu z roku 1667? (Výzkum použití umělé inteligence při zpřístupnění archivního písemného dědictví)).
Učebna M 10 byla po celou dobu konání akce velmi slušně zaplněna a studenti i pedagogové tak mohli nerušeně a klidně rozmlouvat. Diskuze i samotné příspěvky přinesly celou řadu cenných postřehů. Ukázalo se, že právě pestrost nabízených oborů a možnost konfrontovat různé úhly pohledu na umění jsou živou a důležitou součástí činnosti Ústavu bohemistiky a knihovnictví. Zároveň se tak znova otevřela otázka většího a hlubšího propojování studentů jednotlivých oborů, zkrátka se potvrdilo, že otázka mezioborovosti není na ÚBK frází, ale zažívanou a zakoušenou realitou.
Jakub Chrobák
Týden Akademie věd na ÚBK
V rámci Týdne Akademie věd (dříve Týden vědy a techniky) se na Ústavu bohemistiky a knihovnictví uskutečnila ve čtvrtek 4. 11. 2021 přednáška dr. Jakuba Sichálka Nejvýznamnější dílo naší starší literatury – čekejte překvapení… Jejím předmětem – překvapení již nyní můžeme prozradit i těm, kdo se nemohli zúčastnit – bylo německy psané dílo vzniklé v Čechách okolo roku 1400: Oráč z Čech městského notáře Jana z Žatce.